Dneska jsem si v rámci praxe „odsloužil“ jeden den na služebně HS. S mým kolegou Martinem a jeho kolegou Lubošem jsem začali dnešní službu kontrolou zdravotnických brašen na služebně, na saních a na skútru. Zkontrolovali jsem obsah saní. Vyzkoušeli defibrilátor. Kyslík. Kanadky. Sáně.Ze začátku se nic nedělo. To se však docela rychle změnilo. Je to tak, že se úrazy dějí kumulovaně. Na dvou nebo třech místech zároveň. Nakouknul jsem do kuchyně služby HS v jednom horském krkonošském středisku. Dneska jsem měl pocit, že byl svah plný lidí, kteří to neměli pod kontrolou. Vršek kopce byl s novým sněhem. Zbytek a spodky byly ledovaté s technickým sněhem. Takže hodně lidí padalo v místě, kde se kvalita sněhu změnila z poprašku na ledovku.
Pro mě osobně byl silný zážitek nález malého snowboardisty ležícího na břiše s rozhozenýma rukama. Nikdo nikde. Než jsem k němu dojel, představoval jsem si, že bude v bezvědomí , bez dechu a pulsu. Naštěstí reagoval na oslovení a odpověděl mi.
„Hurá. Je při vědomí,“ řekl jsem si.
Odepnul jsem mu snowboard. Přeptal na to, co ho bolí. Zkusil jsem cit. Pak se sám posadil. Raději jsme však sestupovali pěšky. Chlapec si pamatoval číslo na otce.Tak jsem mu zavolal. Do pěti minut byl u nás. Popsal jsem mu co se stalo. Doporučil návštěvu doktora a rozloučil se.
„Hurá. Je při vědomí,“ řekl jsem si.
Odepnul jsem mu snowboard. Přeptal na to, co ho bolí. Zkusil jsem cit. Pak se sám posadil. Raději jsme však sestupovali pěšky. Chlapec si pamatoval číslo na otce.Tak jsem mu zavolal. Do pěti minut byl u nás. Popsal jsem mu co se stalo. Doporučil návštěvu doktora a rozloučil se.
Dole u lanovky seděl Polák s „otevřeným vykloubením“ palce. Čistá práce, žádná krev. Ze začátku byl v pohodě. Pak to začalo přicházet k sobě. Trošku poblednul, ale dolů k autu už sjel sám v doprovodu kamarádů. Žádné pojištění. Rychle dolů do „samochoda“ a do Jelenie Góry do nemocnice.Pak nějaké vyhozené a namožené kolena. Většina lidí byla schopna transportu na skútru v sedě. Pán, který spadnul 20 metrů od baráku HS se musel transportovat v leže.
Sotva jsme ho naložili na sáně, volali, že na Lysé hoře je vážné zranění. Náraz do tyče. Krev. Naštěstí při vědomí. Kluci jedou první sedačkou nahoru. Obsluha na lanovce dala plný plyn. Já jsem zatím sjel jako „porcelán“ na skútru s „panem kolenem“ k sanitce. Hned jak jsme ho předali, vyrazili jsme k Martinovi s Lubošem. Tak krev na sněhu a bílé lyžařské kombinéze vypadá opravdu monstrózně. Holka sedí na karimatce. Na nose prakový obvaz. Natrženou pusu. Začíná se klepat. Okolo pár čumilů. Nějaký pán si stěžuje na čas, než jsme dorazili se skútrem. Levou botu má úplně prasklou. Raději jsem ji zafixovali do dlahy. Z lyže se vyrvalo vázání. Děvče ani nemá rukavice a čepici. O helmě ani nemluvě. Naložili jsem ji na sáně, zajistili a svezli až na parkoviště. Tam jsem už jenom pomohl s přeložením do sanitky.
Pro dnešek se loučím a děkuji klukům za pěknou lekci. Podotýkám, že jsem u zásahů pouze asistoval a koukal co a jak se dělá u HS. Takovej pan „vybalit sáně a zabalit sáně“.
Takže? V praxi je to trochu jiné, než najít doktora se žloutenkou na modrá značce nad Bedřichovem v Jizerských horách. Viz článek zde.
Takže? V praxi je to trochu jiné, než najít doktora se žloutenkou na modrá značce nad Bedřichovem v Jizerských horách. Viz článek zde.
Takže? Není to paráda?
.jpg)
Běhám:
Koupil jsem si druhé boty. V sobotu jsem navštívil obchod v centru Jičína a měli tam akci.
Navrhované termíny:
Pracuji na novém inzertním layoutu. Máme nové karabiny a kolega, který je vymyslel a zrealizoval mi poslal vyexportované technické výkresy z AutoCadu a také přidal nějaké ty nápady k dobru. Společně jsme si vyměňovali emaily, potkávali se na chodbě, na obědě a v kanceláři. Něco utrousím i pro můj dnešní příspěvek.
Titulka
