V pátek 5. září jsme opět vyběhli s kolegou Jirkou Hrdinou na naši trať.
Běželo se hezky. Bylo po dešti. V nejvyšším bodě stoupání (Poniklá - Přívlaka) jsme se rozdělili a já se vydal hledat novou a delší trasu. Cesta stoupala ještě dál. Běžel jsem kolem hasičské zbrojnice, kolem pražských chalup, přes louky stále vzhůru. Měl jsem v úmyslu najít otočku u televizního zesilovače.
Ten jsem však minul. Doběhl jsem do místa, kde už to výš nešlo. Vysílač byl hodně hluboko pode mnou. Namířil jsem si to k němu. Přes strniště a louky. Začalo pršet. Od vysílače dolů směrem k Poniklé byl svah prudký tak, že by se nechal i slanit. Oběhnul jsem ho do strany.
Když jsem vyběhnul z lesa, zjistil jsem, že jsem u jezu! Takže jsem musel běžet celý ten dlouhý úsek kolem uražených patníků zpátky do fabriky. Už jsem toho měl docela dost.
Pohled na hodinky mě ujistil, že jsem běžel plných 59 minut. A to převýšení!
Takže? Nebyla to úplně dobrá trasa.
úterý 9. září 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat