Zápisník Trail runnera 034/2010

Tak už začínám být pomalu nervózní při pohledu na kalendář a měl bych začít stříhat metr. Blíží se termín letošního TRANS JIZERA a KRKONOŠE běhu z Bedřichova do Žacléře.

Opět ve složení Radime Berka a já.
Plánujeme to na polovinu září.
Na dva dny s přespáním někde v Harrachově nebo okolo.

Sledujte blog a držte nám pěsti. Běh na Sněžku před dvěma lety byl už zapomenut a vzpomínáme už jenom na to hezké.

K zamyšlení 039/2009

První sníh v Krkonoších. Už je to tady!

"V pátek večer a v noci bylo asi půl stupně pod nulou, nesněžilo sice nijak hustě, ale bylo už "pocukrováno".

Od té doby se ale otepluje a sníh mizí, zůstává jen na chladných místech, na kamenech nebo autech," uvedl záchranář.

Lehce zasněžená místa jsou i na Sněžce a v dalších nejvýše položených partiích hor.
Loni se mrazy v Krkonoších po létě poprvé objevily již v polovině září, někdy v tomto měsíci již poprvé napadl i sníh.

Například předloni poprvé sněžilo už 4. září.

Takže? Obnovit lepidlo na pásech, nabrousit hrany a hurá na to!

Zápisník trial runnera 019/2008

MORITURI TE SALUTANT
"Cesta je prach
a štěrk
a udusaná hlína..."

Bylo to peklo - hned od začátku. Netušil jsem, že to příjde tak brzo. Je sobota 11. října 2008. Ukrajuji první výškové metry nad Dvoračkami...

Z parkoviště od lanovky v Rokytnici nad Jizerou jsme vyšlápli za necelou 3/4 hodinu na Dvoračky.

Celí nažhavení (já a Radim) jsme se rozhodli to neprodlužovat a vyběhli jsem už od chaty. I když původně jsem měli v úmyslu vyrazit z Lysé hory nebo ze sedla.

V druhé zatáčce stoupání mně začali tuhnout nohy.

Říkal jsem si: "A je konec! Nedokážu to. Jak to, že tak brzo? Hned na začátku už nemůžu."

Funěl jsem jako prase a byl naštvaný.

Tam kde končí síla, musí přijít na řadu vůle. A tu jsem potřeboval.

Ještě navíc se na nás pověsil nějaký turista, který předal svůj batoh slečně a dýchal nám na záda až do sedla.

Pak jsem se konečně rozeběhnul. Zklidnil jsem se a nasadili jsme tempo.

Od tam to byl vůbec nejkrásnější úsek. Patřili nám celé Krkonoše. Od Růženčiny zahrádky jsem uviděl Sněžku. Byla daleko. Kur.. daleko.

Pokračovali jsem krásnou cestou až ke Čtyřem pánům. Dále po asfaltce na Labskou.

Cesta na Martinovu boudu je celá z kamenů. Jsou to však většinou veliké placáky a dobře se po nich běží.

Na Martinovce jsem si dal první gel.

Nezastavovali jsme a vystoupali jsme do sedla nad Martinovu boudu (polské hranice).

Proběhli jsme okolo Czeskie kamenie - Slaskie kamenie až na Petrovu boudu a dále po asfaltce na Špindlerovu boudu.

Tady byla další občerstvovačka - tyčka.

"Hlavně nezastavovat, nebo se už nerozeběhnu," opakoval jsem si dokola.

Před námi bylo první veliké stoupání na Malý Šišák.

Neběžel jsem. Snažil jsem se rychle jít. Pouze rovné úseky jsem něco jakoby běžel.

Cesta, která je tvořená hromadami šutrů (kdo někdy tudy šel, ví o čem mluvím) se začala pokládat.

Poprosil jsem Radima, aby šel přede mnou.

Pověsil jsem se na jeho nohy očima a snažil se držet tempo.

Střídal jsem běh s chůzí.

Dostal jsem se do fáze, kdy už jsem nemyslel vůbec na nic.

Začal jsem zatínat zuby.

Bylo nezvykle teplo. Celou trasu jsme běželi v tričku s krátkým rukávem. Slunce ten den pálilo.

Jak jsme se blížili ke Sněžce, lidí přibývalo.

Další tyčka. Vanilková Power Bike Barka. Až mě z ní bolely čelisti.

Úsek s dlažbou na Bufet Dom Salski byl peklem. Nohy nás bolely odspodu. Už jsme je měli od kamenů řádně promasírované.

A taky mi začaly pěkně tuhnout.

Okolo bufetu jsme ještě "frajersky" proběhli.

Drogu jubileuszowu jsem už jenom šel.

Věřím, že Radim by si to ještě vyběhnul.

Byli jsem však team a běželi jsem spolu.

Pod vrškem mě už nohy neposlouchaly. Do posledních schodů jsem si pomáhal rukama do stehen.

Sněžka: 1602 m.n.m

Cca 24 km za 3 hod a 15 minut.

S Radimem jsme si podali ruce. Už během toho našeho "krkonošského toulání" jsem věděl, že cíl pro mě není důležitý. To nejhezčí jsem si prožil už během cesty.

Tak se mi splnil jeden sen "trail runnera".

Na vršku nás čekala Pavlína. Sestoupili jsem lanovkou až do Pece.

Naše žaludky chtěly něco jiného než další tyčku nebo tatranku a tak jsme se rozhodli dát si oběd.

Porce v Boudě Máma (denní menu za 95,-) byly na nás zu moc.

Nasoukal jsem do sebe řízek jak sloní ucho a brambory jsem musel nechat. Štrůdl jsme si zabalili do ubrousku a přišel nám vhod až na nádraží v Trutnově.

Odtamtud jsme dojeli do Jilemnice a dál autem do Rokytnice pro Radimovo auto.

Bylo skoro 8 večer. Kruh se uzavřel. Na parkovišti u lanovky to v sobotu 11. října všechno začalo.

Takže? V neděli jsem měl trochu potíže ze schodů, ale jinak dobrý.

Pár foteček ze startu a z cíle zde

Zápisník trial runnera 018/2008

Imaginární rozhovor sama se sebou.
Než si obuji boty mohl bych odpovědět na jednoduché otázky asi takto:

Běhám:
Pro radost Pro výkony
Trénuji:
Stále Občas
Mám rád:
Jaro Léto Podzim Zimu
Preferuji:
Les Silnici
Doping:
Ano Ne
Boty:
Salomon XT Wings
Typ běhání:
Trail Silnice
Typ běžce:
Samotář Skupinový
Odreagování:
Masáž Bazén
Nejhezčí výkon:
Dvoračky - Sněžka

Takže? Další zápisník bude o tom jak se nám vedlo na hřebenech Krkonoš.

Zápisník trail runnera 017/2008

Tak se nám to blíží. Nejpravděpodobněji se 4 nadšenci pokusí o "trail running" z jedné strany Krkonoš na druhou.
Nebudou asi vypadat jako ti všichni maséři z katalogů na běžecké boty a oblečky.
Žádné 3 metrové skoky a široké úsměvy.
Budeme se snažit to doběhnout na Sněžku a v pořádku sestoupit do Pece.
Žádné katalogové figurky, ale quattro borců s chutí to zkusit.

Co nás tedy čeká?

HARMONOGRAM:
8:30 hod sraz s Radimem na aut. nádraží
9:00 hod sraz na náměstí v Rokytnici n. Jizerou se zbytkem skupiny
po deváté přejezd na parkoviště u lanovky
výstup na Dvoračky nebo Lysou horu
po 10:00 hod start
odpoledne: Sněžka
sestup na Růžovou horu (fakultativní sestup lanovkou do Pece pod Sněžkou)
přejezd do Trutnova a dále do Jilemnice a Rokytnice (bus, vlak + auto)
večer: vyhodnocení, poděkování, diplomy a upomínkové předměty

Takže? Držte nám prosím palce a sledujte blog.

Zápisník trail runnera 016/2008

Dneska jsem si po delší odmlce dal ranní výklus na Hraběnce. Poprvé jsem běžel měřený úsek. Myslím tím známou vzdálenost za určitý čas.
Vybral jsem si modrou běžeckou trasu. Ta by měla být 5 km v mírně zvlněném terénu. Tak jak to prostě na Haraběnce je.

Zaběhnul jsem si to dneska ráno za 35 minut. Nevím jestli je to dobrej nebo špatnej čas. V každém případě se mi běželo dobře až na trochu bolavé koleno.

Dneska bylo krásné počasí a dle meteorologů by takové pozní babí léto mělo vydržet i přes víkend. To znamená, že by mělo být ucházejícně i během našeho "Krkonošské toulání" aneb z Dvoraček na Sněžku volným stylem.

Potvrzeno mám zatím 100% účast Radima Berky z Kozákova.

Ozvěte se mi mi prosím i další.

Takže? V sobotu jdeme na to.

Zápisník trail runnera 015/2008

"Dlouhý běh"

Tak dneska jsem si trošku přivstal a odvedl dcerku do školy dřív. Zastavil jem pod fabrikou u Jizery.
Bylo chladno, ale vypadalo to na krásný den. Měl jsem na sobě dlouhý tričko, windstopperovou vestu, rukavice, čepici a dlouhý elasťáky. Tu vestu jsem později nechal u Nístějky pod smrčkem - teklo ze mě jako z vola.

Začátek klasicky po silnici po proudu Jizery na Poniklou.
Přes můstek a do kopce.
Dneska jsem opět vyzkoušel běžet s MP3 přehrávačem a zase jsem se přesvědčil, že mi to nevyhovuje.
Z Přívlaky jsem seběhnul k Farskému potoku, který se vlévá do Jizery.
Pak jsem pokračoval do kopce na Nístějku (zřícenina hradu) a dneska jsem to natáhnul až na Dykovu skálu (624 m.n.m). Tato skála prý bývala oblíbeným místem dekadentního českého básníka Viktora Dyka při pobytech ve Vysokém nad Jizerou.
Tam jsem to otočil a mazal zpátky. (Do Vysokého na náměstí by to mělo být po žluté značce ještě 2,5 km)

Dneska jsem to poprvé přetáhnul hodinu. A to rovnou o celých 10 min!

Takže? Bolí mě nohy.

Zápisník trail runnera 014/2008

TECh TIP


Na webu (www.behej.com) se ptal pan Radim (není to Radim Berka) trenéra Škorpila jak na první maratón. Pan Škorpil odpověděl (já jeho odpověď použiji pro tu naši akci „Krkonošské toulaní“ jako tech-tipy:
Ahoj Radime, nejlepší by bylo, kdyby sis koupil knížku „Jak uběhnout maratón za 100 dní“, kde to máš podrobně ale stručně popsáno.
Zrovna v Jilemnici ji nevedou. (A přitom je všude k dostání.)
Navíc po pěti týdnech to není zrovna šťastný nápad, ale nešť: pořádně spát, jíst hodně cukrů, to neznamená čokoládu a oplatky, ale třeba těstoviny, naper se minerály, hlavně hořčík, draslík a vápník.
Pět týdnů? To by tak odpovídalo mému tréninku.
Dostatečně pij.
Hypotonický nebo iontový nápoje?
Nedej na to že je teď zima.
Ta bude!
Na závod si připrav lehké, ale teplé, nejraději funkční, oblečení.
Prádlo co má mít vliv na funkci?
Nenech se hned na startu strhnout davem.
Klid. Budeme tam nejpravděpodobněji asi dva.
Vlastní závod běž tempem, abys mohl pořád mluvit.
Vypracuji seznam povolených témat. (např.: „Mráz – nejlepší děda“, „Význam mrazu pro boj s malárií“, „Bezvýznamné křeče“, „Běžci jsou pozitivní“, apod.
Pokud budeš mít ještě dostatek na 35 km, tak tam si to klidně rozbal.
Já doufám, že to na Sněžku nebude víc jak pětadvacet.
Nezapomeň si také zalepit bradavky náplastí a namazat podpaží, okolo krku a mezi nohama.
Kdo maže, ten jede!

Takže? Už víme jak na to. Stačí jenom zvedat nohy.

Zápisník trail runnera 013/2008

Propozice a návrhy

Start a cíl je označen na mapě

Dvoračky - Růženčina zahrádka - Pančavská louka - Labská bouda - Sněžné jámy a pak dál už jednoduše furt po červené značce.

Dle mapy to odhaduju na: poctivých 20 km

Pozn.: Se mi stalo, že jsem si nevšimnul měřítka na mapě, která je 1:60000 a naměřil jsem prvně 32 km!

Na Dvoračky se půjde pěšky z Rokytnice v sobotu ráno 11. října 2008 asi v 8 hod. Start z Dvoraček okolo 10 hod.

Na vrcholu Sněžky by měl čekat "support team", který pomůže se sestupem.

Oslava by mohla proběhnout v Jilemnici v sobotu odpoledne.

• Nejedná se o závod.


• Běží se jako tým.


• Gumicuk je povolenej.


• Běží se na vlastní riziko.


• Žádné startovné.


• Ceny drobného charakteru.

Takže? Sledujte blog. Dozvíte se víc. Klidně pošlete komentář (nejlépe s kontaktem).

Zápisník trail runnera 009/2008

Dneska jsem vyběhnul na svou klasickou trasu. Uražené patníky. Jez. Do kopce. Furt do kopce. Dnešní ráno jsem však na vrcholu stoupání nezahnul do Lombard street, ale pokračoval jsem Přívlakou dál.

Napojil jsem se na žlutou značku a zamířil směrem ke zřícenině hradu Nístějka. Nejprve z kopce k potůčku, který se vlévá do Jizery. Pak prďákem nahoru na Hrad.

Ještě jsem chtěl doběhnout až na Dykovu skálu (cca 1,7 Km od Nístějky). U rozcestníku jsem se však rozhodnul pro návrat. Dneska to bylo fajn. Běžel jsem si 50 min.

Tak mám v sobotu běžet na Žalý nebo ne?

Zápisník trial runnera 007/2008

Krkonošské toulání FAKTA

Navrhované termíny:
termín č. 1 je 11. října 2008 (sobota) nebo neděle (dle počasí)
termín č. 2 jsou říjnové svátky (25. - 28. října)

Navrhovaná trasa:
Dvoračky (nebo Rezek) - Labská b. - Martinovka - Špindlerova b. (tady by mohla čekat první "support hlídka") dále na Malý Šišák - Cesta česko-polského přátelství - Sněžka 1602,3 m.n.m (tady by mohla čekat druhá "support hlídka").
Sestup do Pece pod Sněžkou

Team:
Jirka Hrdina, Vojtěch Dvořák, Daniel Šír (potah), Radim (profesor) a možná příjde i Libor Kožíšek

Čekám na Vaše komentáře na taktiku, termín a trasu

Takže? Nevíte kolik je to kilometrů?

Zápisník trail runnera 005/2008

Tak jsem dneska s kolegou běželi svoji oblíbenou trasu okolo fabriky.

Jirka mě doma nabral v 6:20 ráno.
V 6.42 jsem vystartovali od fabriky. Proběhli jsme okolo patníků (část po silnici a po rovině). Pak přes jez a most (Jizera). Doprava a do kopce. Nad fabrikou prudce dolů po "Lombard street", přes koleje a lávku až do cíle.

Doběhli jsme v 7:04 hod. Což je min. o 3 minuty lepší čas než minule!

Takže? Buď to stlačíme pod 20 minut nebo běžíme dvě kola!

Zápisník trail runnera 004/2008

Tak jsem Vám v pondělí 18/8/208 běžel vod sámošky ve Víchové nad Jizerou až k nám do fabriky Poniklá v Krkonoších.

Nejprve po chodníku až k mostu přes Jizeru. Doleva přes něj na zastávku Sytová. Protáhnul jsem se přes koleje a našel krásnej trail nad tratí. Staré kamenné patníky. Potůčky. Skalky a kořeny. Doběhnul jsem až na Přívlaku do Poniklé. Okolo nádraží jsem dorazil ke splavu nad Lanarestem. Tam jsem přeběhnul lávku pro pěší a zbytek doběhnul po silnici (raději už po rovině).

Celkem asi 50 min. běhu.

Zítra bych měl jít zas. Uf. Uf.

Zápisník trail runnera 003/2008

Co to vlastně je?

Trail Running neboli běh v terénu. Jak již název napovídá, jedná se o běh v terénu, převážne kopcovitého rázu, výjimkou není ani horský a velehorský terén, běh v poušti nebo jiných extrémních místech. Obtížnost a prostředí, ve kterém se běžec pohybuje závisí čistě na jeho vlastním výběru a fyzické kondici.

Trail running může být provozován jak v mírnějších českých horách, tak pro fyzicky zdatné jedince to mohou být stejně dobře Krkonoše, Pyreneje nebo i Himálaj. Nezpevněný terén s velmi různorodým povrchem, velké převýšení, rychlost a velká fyzická zátěž vyžadují specifické a kvalitní vybavení.

Já si vybral Sněžku!

Zápisník trail runnera 002/2008

Nový projekt: "Krkonošské toulání". Dost ujetej název pro běh z Dvoraček na Sněžku, ne?

Více informací zde

Nějak se začít musí, ne? Tak kdo se přidá?

Zápisník trail runnera 001/2008

Tak jsem Vám v zimě napsal popis mé běžecké tratě v okolí fabriky, kde pracuji.

Článek zde

Minulý týden jsem ji běžel znovu. Na vlas stejně. Jediná změna byla, že jsem ji neběžel sám. Přidal se ke mně "stájový kolega" rozuměj kolega z práce.

Běželi jsme to 25 minut. Kolik to byla naposled nevím.

V tom posledním článku (viz odkaz výše) jsem rozepisoval některé úseky podrobněji a některým jsem dával jména. Některá se změnila nebo by se mohla změnit. Tak například první úsek "uražené patníky" už nejsou uražené. Někdo je opravil. Úsek "mrtvého muže" se nekonal! Protož jsem celou cestu běžel a nepřešel jsem do chůze. Část cesty, ketrou jsem tenkrát pojmenoval "2D mlok" už nemůžu přesně identifikovat. Starý už tam není a žádný nový nepřibyl.

Jinak vše zůstává při starém. Není to vůbec zadarmo.