Vzpomínám 002/2008

Vzpomínám si, že jsme chtěli vylézt v zimě na Badil. Kvůli sněhu jsme se nedostali ani na chatu. Lezli jsme potom někde v Itálii na skalkách. Bylo to se Zobanem.

Vzpomínám si, že klukům ze Slovenska, kteří s námi byli na Qualidu, šila závěsnou postel babička. Lezli pomalu, ale o to víc zarputile.

Vzpomínám si, že si jeden z nich uřezal nožíkem daisy chainy, když dolézal na travnatou polici. Nechal je cvaknuté pod hranou a nebyl je schopen vycvaknout (vrátit se vzduchem).

Vzpomínám si, že Zoban snědl Igorovi Kollerovi v bivaku hned dvě sušenky naráz. Igor na to vzpomíná dodneška.

Vzpomínám si, že Jirka Šrůtek proslaňoval cestu Star Gate a pak tvrdil, že jsme to nemohli se Zobanem vylézt. Igor napsal do Montany, že je to odvážná cesta odjištěná jak rajbáky v Ádru.

Vzpomínám si na přílet vrtulníku, když se zhoršilo počasí na horách. Musel jsem vylézt ze stanu (naštěstí jsme nebyli ve stěně) a pomocí signálů přesvědčit posádku vrtulníku, že nic nepotřebujeme.

Vzpomínám si, že jsem jednou letěl vrtulníkem z Walkerova pilíře. Lezl jsem ho se Zobanem. Natáhli nás do vrtulníku a vysadili nás až dole v Chamonix.

Vzpomínám si na pohodu na ledovci s Bačou. Bylo to po Mt. Blanc de Tacul. Lezli jsem Scotch on the rocks (M7+). Pak se zkazilo počasí a celý den jsme bojovali po ledovci zpátky do Chamonix.

Vzpomínám si, že mě vždycky batoh totálně přibil k ledovci, když jsem na lyžích udělal „ježečka“.
Vzpomínám si, že během sestupu z Mt. Blancu jsem viděl Eliášův oheň.

Vzpomínám si, že na jedné výpravě v Alpách jsme dostali ránu bleskem. Spálili se nám chlupy na nohách a smrděli nám podrážky na pohorkách. Jeden kluk se chytil za hrudník a křičel, že to dostal.

Vzpomínám si, že ...