úterý 28. prosince 2010

Video dne 001/2010

Během svátků neleníme a buďto lyžujeme, chodíme na skialpech anebo lezeme ledy.

V úterý 28. 12. 2010 jsem si ráno před prací vyšli s kolegou na Lysou horu. Jednak byly perfektní podmínky, krásná inverze, ale navíc se nám podařil zlepšit i čas o 3 minuty oproti poslednímu výstupu. Ve sjezdu parádní prašan. Po cestě do práce jsem míjeli ospalce, kteří mířili na sjezdovky a hřál nás pocit, že jsem to byli my, kteří udělali dnešní první zářez ... v děvět jsme už seděli v kanceláři a naše role se prohodily.

Jedno VIDEO z takové túry s klientem viz níže.

neděle 19. prosince 2010

Foto dne 010/2010

Výstup úbočím Stohu.
"Freeride"
Nedělní skialpové toulání v okolí Špindlerova Mlýna. Klient Jiří. Krásný výstup úbočím Stohu a sjezd do Dlouhého dolu.
Takže? Přijeďte a zajezdíme!

čtvrtek 16. prosince 2010

Foto dne 009/2010



První letošní (rozuměj tuto sezonu) výstup na Lysou horu.
Klasický sraz na dvojce "P" v Rokytnici. Honza vyjížděl z Tanvaldu. Naměřil -17 C. Milda ze Semil a naměřil snad -22 C.
Proto jsme zvolili klidnější tempo, aby nám neshořeli plíce. U "Kaprunku" se citelně oteplilo a dostali jsme se na mlhu a zimu. Klasická inverze. Od konce "Zalomenýho" už začalo svítit sluníčko. Dokonce jsme i odlehčili.
Výsledný čas odpovídal pohodovému tempu.
1 hod. 1 min. a 11 vteřin.

Dolů jsem valili po pás v prašanu. Kdo nezažil, neuvěří!
Takže nás čeká opět proces, jak stáhnout 10 minut na trati Přibližovák - Lysá hora.

čtvrtek 2. prosince 2010

Foto dne 008/2010


1. 12. 2011 odpoledne jsme strávili skialpově.

Horní Mísečky, Medvědín, Šmídova vyhlídka, Vrbatka a Mohyla Hanče a Vrbaty.
Tam jsme ve vánici chvíli postáli a představovali si co se tady mohlo doopravdy stát v tom roce 1913.

Bylo to takhle?
"O Velikonocích 24. března 1913 se konal VIII. mezinárodní závod na 50 km se startem na Labské boudě, třemi okruhy na hřebenech a cílem na Horních Mísečkách. V tuto dobu to však byl závod s průměrnou rychlostí 6-9 km/hod a hodinovou pauzou na oběd, naplno se závodilo až posledních 10 km. (v r. 1910 byl vítězný čas v tomto závodě 8.06 hod a v roce 1912 rovných 7 hodin). V osudném roce 1913 se na start postavilo šest závodníků (4 Češi a 2 Němci), mezi nimi i všeobecně uznávaný Mistr lyžař Bohumil Hanč, který startuje hlavně proto, aby nezvítězil některý z Němců. Mnoho německých závodníků tehdy české závody bojkotovalo, ale Rath se jich pravidelně zúčastňoval, mluvil i psal stejně dobře česky jako německy a mezi českými závodníky měl několik nejlepších přátel.
Teplé předjarní počasí se však během závodu zhoršuje, nejprve prší a déšť se posléze mění ve sněžení za doprovodu neobyčejně silné vichřice.
Všichni závodníci postupně vzdávají, Emerich Rath ze závodu odstoupil již po prvním kole. Jen Hanč, v košili a bez čepice, běží dál. Snad někde u Harrachových kamenů se setkává s přítelem Václavem Vrbatou, který ho až z Mříčné přišel povzbudit. Vrbata mu dává svůj kabát a čepici a opět se rozdělí. Hanč se v předpokládaném čase stále neobjevuje a tak se jej vydají hledat do různých směrů tři kolegové, poblíž dnešní mohyly ho položivého nalézá závodník Emerich Rath. Zouvá mu lyže, ale v hlubokém sněhu je sám schopen Hanče dovléci jen kus nad Pančavský vodopád. Vrací se pro pomoc na Labskou boudu a zde padá vysílením. Záchranná skupina tvořená jak z Čechů tak Němců přiváží Bohumila Hanče již bez známek života a lékař konstatuje smrt selháním srdce. Asi o dvě hodiny později je nalezen zmrzlý Vrbata, který předtím zřejmě sám v mlze zabloudil.
S oběma hrdiny se při smutečním obřadu v Jilemnici přišly rozloučit celé hory, hlavní řeč přednesl řídící učitel Jan Buchar, který byl jedním z těch, kteří Hanče přemlouvali k účasti v závodě...
Na Zlatém návrší se nyní tyčí pamětní mohyla se jmény Hanče a Vrbaty, nechybělo mnoho a Rath mohl být třetí obětí tohoto závodu."

A u ní jsme chvíli spočinuli i my. Já a Radim.
Od tam jsme nasadili lyže na sjezd.
Dolů šílená jízda ve vánici. Kužel čelovky dělá neprůhlednou clonu. Jakmile jsme zajeli do lesa, bylo to lepší.
Nakonec jsme sjeli i upravenou sjezdovku z Medvědína. Trochu poslepu, hodně na cit.
Dole naše auto jako poslední na Mísečkách.

Takže? Ať to frčí! (starý pozdrav SKI klubu Jilemnice)

úterý 30. listopadu 2010

Foto dne 007/2010

Wattovi andílci.

17. 11. 2010 až 20. 11. 2010
Kaprun
Úvaha o nebi

Pan farář mi každou neděli povídá o nebi. Měl jsem určitou nejasnou představu o obláčku, buclatých andílcích, harfě a intelektuálních debatách.
Ale až před 14 dny dostál ráj konkrétnější podoby a já pochopil jak to asi funguje.
Myslím si, že se to bude panu faráří taky líbit a dá mi příští neděli zapravdu.

Ve středu odpoledne přijeli všichni ti andílci. Jídla bylo spousty. Pít bylo co. Místo harfy kytara. Intalektuálních témat hromady. Za okny bílo. Večer už trochu houpání jako na tom obláčku.
Ještě před spaním malá zpověď: "Jakou největší blbost jsem v životě udělal." A dobrou noc.

Druhý den na svahu peřiny. Svařené víno a pohoda. Vyjeli jsme lanovkou asi do další úrovně nebe. Krásné ježdění. Dokonce nám byly naděleny i 3 slunce, aby všeho bylo hojně.
Někomu to však nestačilo a vypravil se se Sv. Peterem až k jeho bráně. Mačky na nohy a cepíny do ruky. Vyhledávače na prsa. Andělé strážní však drželi pevně svoje paže nad touto skupinkou odvážných.

A večer zase další rafinované slasti: slaná voda 36 stupňů, sauna a kuřecí prsa.
Ukolébavky na dobrou noc a sladké sny.

Ráno zázvorový čaj a hraběnčina buchta.

Tak nějak si to představuji, tak nějak bych to chtěl.

Svěcená voda.

Drsoň.

Baník!

sobota 27. listopadu 2010

Foto dne 006/2010

Vyfoceno v pátek 26. 11. 2010 ráno na Horních Mísečkách.
První bílé kilometry ve stopě i mimo ni.

Foto do kotle.

Foto dne 005/2010


Foto. Halový efekt.
Vyfoceno na sjezdovce.
Kaprun.
19. 11. 2010
13:33

Popis k fotografii:

Halové jevy jsou optické úkazy, které se objevují na obloze kolem Slunce i Měsíce v podobě kol, oblouků a skvrn. Podmínkou pro jejich objevení je přítomnost drobných ledových krystalů v atmosféře, na nichž dochází k odrazům a lomům paprsků. Ledové krystalky se nacházejí v jemných řasových oblacích ve výškách nad 6 km, mohou se však vyskytovat za chladu i v přízemní vrstvě ovzduší. Vyskytují se v mnoha formách, ale pro vznik halových jevů jsou důležité krystalky ve tvaru šestiboké destičky a šestibokého sloupku. Podle toho, zda se světlo od krystalů odráží, nebo jimi prochází a láme se, mají halové jevy vzhled buď bělavý, či s duhovým nádechem.
Takže? Krásné podívání na vleku. Parádní poježdění se sluncem v zádech.

středa 24. listopadu 2010

Climbing 061/2010

Napsali o nás, poslali nám.

úterý 23. listopadu 2010

Climbing 060/2010

Video z výcviku nových Adeptů na horského vůdce 2010 - 2012.
Zdravověda 19. až 23. listopadu 2010.
Bedřichov.
Kromě 5 adeptů přijel Faggič, Kožich a já.

Video z nedělní noční akce.
Dva zranění.
Zlomenina = Faggič.
Bezvědomí, 2x otevřená zlomenina = Martin Honzík (instruktor).

čtvrtek 11. listopadu 2010

Climbing 059/2010

INDOOR Handicamp 2010

Příští týden před státním svátkem jedu do Prahy. Většinou se mi tam nechce. Příští týden tomu, ale bude jinak. Už teď se těším.
Potkám se na stěně s handicapovanými horolezci. Potkám se možná s těmi, kteří letos na jaře byli s námi na skalách. Možná příjdou i nějací nový.
Budeme mít společný program. Povedu metodickou část. Probereme i nehody atd. Viz níže.

Akce nebo setkání, jak chcete, se jmenuje Netradiční INDOOR Handicamp 2010 - Setkání handicapovaných horolezců 16. 11. 2010.

Stěna: Na Cibulce (Squashpark Cibulka), odkaz na stěnu zde

Začátek: od 13:00 hod..

Připojit se může kdokoliv kdykoliv během odpoledne, max. však do 18:00 hod.

SINGING ROCK zajišťujeme omezený počet lan a sedáků.

Bezpečnost lezení: Navazování, jištění, partnerská kontrola. Chytání pádu. Lezení & podpora a zábava.

Fotografie je z jarního Handicampu 2010. Leze Petra Lásková.

pondělí 1. listopadu 2010

Zápisník Trail runnera 041/2010


TRANSKRKONOŠE, kratší verze

Tak v neděli jsme konečně za pěkného počasí vyrazili na trasu.
Z Harrachova do Špindlu přes pramen Labe.
Celkové převýšení 1400 m.
Profil trati by graficky vypadal jako střecha od baráku.
K pramenu Labe furt do kopce a od něj stále z kopce.
První část z Harrachova od Mumlavské myslivny až ke Krakonošově snídani okolo Mumlavy mírně, ale stále stoupá.
V polovině této vzdálenosti jsme potkali první sníh.
Od Kr. snídaně již pravidelně.
První úsek. To je ten po kamenech jsem poctivě běžel (cca do výšky 1150 m.n.m). Další úseky jsem preferoval rychlou chůzi. Až se to začalo zase pokládat a přibylo sněhu jsem běžel. U Radima byla vidět a cítit jasná převaha nad stoupáním. Myslím, že se ani nezapotil.
Nabral jsem tzv. druhý dech.
U 4 pánů foukalo a tak jsme přihodili triko a napili se.
Až sem nám to trvalo přesně hodinu.
Rozhodli jsme se běžet přes pramen Labe. Cesta ještě mírně stoupala (z 1340 do 1385 m.n.m). To byl top, tedy nejvýše položený bod na trase.

Dál jsme pokračovali (část pančavských luk je opravdu asi nejkrásnější terén pro běh v této části západních Krkonoš) na Labskou b. a dále dolů Labským dolem.
Krásné výhledy na Krakonošovu hlavu, na skály a hlavně na ledy!

Nevěděl jsem, že poslední úsek bude celý po sfaltu, jelikož tuto část znám jenom v zimě na běžkách nebo na skialpech.

Cíl nás čekal až v centru Špindlerova mlýna. Vila Hubertus.

Stopky se zastavily na 2 hod. a 33 minutách.
Celkové převýšení 1400 metrů.
Přesnou vzdálenost musím přeměřit, ale odhaduji to na 20 km.

Takže? Díky Radime za krásný doprovod, za krásný běh.

sobota 30. října 2010

Climbing 058/2010

Tak jsme dolepili 27. 10. 2010 poslední jištění v lezeckém sektoru v Pasekách nad Jizerou tzv. Nad Sámoškou. Celkem 10 cest + varianty.

Už se těším na nového průvodce Lezení v okolí ROCK.ytnice nad Jizerou.

středa 27. října 2010

Zápisník Trail runnera 040/2010

Natažené lýtko.

Včera jsem běžel 7 km. Klasickou červenou trať na Hraběnce. Po rychlolezení na Suškách jsem měl trochu natažené pravé lýtko.
Klasika. Maximální výkon bez rozehřání a rozcvičení.
Trápilo mě to asi tři dny.
Včera jsem to prubnul.
Mírně zvlněný terén. Klasická trať. Slunce na západě a v lese dlouhé stíny. Pára od pusy.
Jen já a můj trail. :)
Nebudu to prodlužovat.
O čas tu jde přece až na prvním místě.
7 km za 36 min.

Tak bych snad mohl být na ty naše Krkonoše připraven.

O víkendu uvidíme.

neděle 24. října 2010

Climbing 057/2010

Opět nějaké rychlé lezení.
Opět Suché skály.
Tentokrát jsme se rozhodli pro přelezení všech věží na Suchých skalách.
Způsob: Car to car. Oba lezci na vršku.
Lezci: Martin Horák alias Matis a Já.
Celkový čas: 6:11
Začali jsme První věží. Běželi jsme od Boudů až k Vlajkové věži ... Poslední věž tedy byla Baba.
Celkem 19 věží. Snažili jsme se lézt těžší cesty, resp. nelézt úplně ty nejlehčí. Drželi jsme si standard okolo sedmiček.

První věž, Hopsava VIIb
Vlajková věž, Jižní cesta přímo VIIc
Smrčinová věž, Jihozápadní hrana VIIb
Kostka, Údolní spára VIIb
Bílá věž, Šavle VII
Hladká věž, Jižní cesta VIIb
Alabastrová věž, Alabastrová stěna VII
Nosatá věž, Východní stěna VIII
Čihulova věž, Odveta VIIb
Věž Milana Černého, Krikava VII
Květová věž, Koutová V
Borová věž, Jihozápadní hrana IV
Sokolí věž, Žlutá stěna VIII
Střední věž, Jižní stěna přímo VIII
Hlavní věž, Bundalova droga (varianta) VII
Samotář, Direttissima VIIc
Věž rozpěrného komína, Severní stěna VII
Kazatelna, Střední spára VI
Baba, Původní cesta VI

Omylem jsem vynechali (dle situačního nákresu z průvodce Suché skály - Petr Hejtmánek, vydání 2009) Jižní předskalí.Takže ne 20, ale 19 věží.

Takže? NEED FOR SPEED!

čtvrtek 21. října 2010

K Zamyšlení 047/2010

OBJETÍ ZDARMA

Nespěchejte. Stojí to za to. Vlastně teda ... nestojí to vůbec nic!

středa 20. října 2010

Zápisník Trail runnera 039/2010

TRANSKRKONOŠE 2010

Na hraně. Je to na hraně.
Včera mi volal parťák na Transkrkonošský běh z Harrachova do Žacléře. Je učitelem tělocviku a včera si ve vyučování udělal výron. Hrál basket. Ještě uvidí.
Ubytování na Luční boudě už je objednané a já smířený s akcí a s tím co mě čeká.
Carbosnacky nakoupeny.
20 litrovej batoh nachystán.
A pružná kulatá guma na táhnutí do kopce taky ...
Uvidíme co udělá noha do čtvrtka.

Radim

K Zamyšlení 046/2010

Dneska mi přišlo několik mouder.
Jedno jsem si vybral a řekl si, že stojí za to se o něj s Vámi podělit.
Tady je.

pondělí 18. října 2010

Pro babičku VI/2010


Dýně

Původní název byl Halloween - zkratka z anglického All-hallow-even (Doslova: Předvečer / vigilie všech svatých / první nešpory), Halloween vychází původně z pohanského (keltského) svátku Samhain - pohanského nového roku (konce pohanského léta). Uživá se také název předvečer svátku Všech svatých. Pravděpodobně má i návaznost na křesťanský svátek Všech svatých.
Tradičními znaky Halloweenu jsou dýně, speciálně vyřezané se svíčkou uvnitř (tzv. Jack-o'-Lantern) ...


My jsme si jednu doma dneska taky udělali.
Pojali jsme ji malinko netradičně.
Použili jsme vykrajovátka na cukroví. Hvězdičky různých velikostí.

Takže? Jilemnický blob?

Zápisník Trail runnera 038/2010


Křížovky
V sobotu jsem se šel jenom tak proběhnout bez nějakých speciálních ambicí.
Z treninkových důvodů jsem si však vzal batoh Deuter Pace 20l (příprava na TransKrkonoše tento víkend).
Nakonec mě to stáhlo na náměstí do Jilemnice a tam mě napadlo si vyzkoušet kousek běhu na Žalý.
S trochou trápení v lese směrem na Valteřice (bahno) a setkání s několika Enduro muži jsem dorazil na Křížovky za 45 min.
Nevím jestli dobrý nebo špatný čas. Já musel ještě šetřit síly na zpáteční cestu.
Zpět jsem nabral kurz na Hrabačov a na náměstí jsem doplachtil za cca 40 minut.
Urazil jsem asi 16 km. Na tom však úplně nezáleží. Prostě jsem to uběhnul. :)
Večer jsme ještě zalezli v Liberci na stěně. To už je ale jiný příběh.
Stejně tak, že jsme v neděli "objevili" skály na Černé studnici a vylezli na Kladívko.

Velká krása.
Krásný den.
Krásný podzim.

středa 13. října 2010

Climbing 056/2010

SPEED CLIMBING
Zaměstnanci SINGING ROCKU (Honza Zámek a Já) 12. října lezli dopoledne trochu na rychlost na Suchých skalách. Dny se krátí a času je tak málo. Car to car. Celkový čas: 4:15 hod. 9 cest na různé věže.
Hodně nebo málo? Necháváme na vás.
Pro nás určitě nová zkušenost a lezení jsem si užívali.

SINGING ROCK Staff SPEED climbed 12th October on Suche skaly (The Bohemian Paradise - sandstone). Car to car. Total time: 4:15. 9 routes on sdifferent towers. New experience.

pondělí 11. října 2010

Zápisník Trail runnera 037/2010

Tak dneska jsem si parádně zaběhal na Hraběnce. Sluníčko zapadalo za Kozákov. Cesty byly suché. Čistý vzduch. Zima akorát.
Natočil jsem jedno velmi krátké VIDEO.

Takže? Přípravy na TRANS Krkonoše běh z Anenského údolí v Harrachově do Žacléře (49 km) jsou v plném ... běhu.

čtvrtek 7. října 2010

Climbing 055/2010

Pozvánka na akci:

Zveme Vás na 6. ročník maškarního plesu na téma:
Ples s velkým P neboli
Ples na zámku

12. - 14. 11. 2010
Bišík,
Jiráskovy skály, Teplice nad Metují

Program:
12. 11. pátek:
bude sraz Řádění aneb všech těch, kteří kdy makali ve Špindlu pro Řádu - chystá se maso, pití - prostě se probere sezóna minulá i budoucí, poklepeme si po ramenou, potřeseme pravicí a zasměje se nad historkama
“z natáčení”
13. 11. sobota: přes den bude brigáda ve skalách pod vedením Tondy a Watta - úklid před zimou, můstky, schody - prostě všechno, abyste měli skály zase na jaře pěkné a připravené.
Pokud bude pěkně, bude se i lézt, pokud bude hnusně, chystáme pár povedených filmků v teple u krbu a možná přijde i kouzelník - Gándí s fotkama
Ples - start cca 19.00
bude samozřejmě půlnoční vyhlášení nejlepší masky, slanění z Hradu, lajna na půdě a spousta menších překvapení ;-)
praktické info:
• spaní zase na zemi v jídelně, jídlo + pití bude, berte spacáky, karimatky, přítelkyně, přítele, kamarády, kamarádky, teplé oblečení (touhle dobou vetšinou už sněží), lezení - bude tradiční poslední slanění a samozřejmě nezapomeňte masku!
• letošní symbolický poplatek bude 100,-, do kterého se vejde v sobotu buřtguláš - pokud by někdo chtěl vegetariánský salát, musí se nahlásit do 11.11., jinak má smůlu a dá si maso :-) a případné opravy, které samozřejmě letos vůbec nehrozí ;-)
Takže? Hlavně ta brigáda!

neděle 26. září 2010

Zápisník Trail runnera 036/2010

Dneska se dobře běželo. Hodně dobře, jako dlouho ne.
Potřeboval jsem tento pocit. Pocit, že můžu zrychlit, že můžu ještě vládnout.
Připravuju se na ten náš TRANSKRKONOŠE běh.
Nedávám tomu tolik, kolik bych určitě měl, ale výsledky se dostavují.
Alespoň dneska jsem v tom potemělém a sychravém lese měl ten pocit.
Je to stejné jako s lezením. 3x týdně lezete za 14 dní to prostě musí být vidět a musíte to cítit. Chyty už nejsou tak malé. Vylezete výš a snadněji.

Zase se těším. Nevím jakou variantu ještě poběžíme.
Radim (trail partner) mi napsal SMS zprávu, že to poběžíme v kuse a do cíle, že mě klidně donese na zádech.
Nemusí, stačí když mě bude povzbuzovat a nenechá mě na trati samotnýho. To bude stačit.

Takže? V půlce října budeme běžet někde mezi Bedřichovem a Žacléřem. Držte nám palce.

Vzpomínám 005/2010

Vzpomínám si, že jsme kdysi začali se Zobanem s přejišťováním Krkavčí skály. Byl jsem překvapen jak lehce mi šli některé nýty odseknout od skály. Některé se vytáhly a některé prostě upadly.

Vzpomínám si, že jsme jednou odjeli do Chamonix. Zkazilo se však počasí a odjeli jsme do Verdonu. Tam jsem zažili spousty dobrodružství. Když jsme se vrátili zpět, tak jsme jednou vyjeli lanovkou na Grand Monte. Prošli se po ledovci, snědli všechny tatranky a zase mazali dolů.

Vzpomínám si, že když jsme na parkovišti otevřeli auto, vykutálelo se na asfalt dno od plynové bomby. Ty jsme si samozřejmě plnili sami doma v koupelně z velké bomby.

Vzpomínám si, že jsem potom jeli domů autostopem. Naklapali jsem k tunelu, který vede pod Mt. Blancem. Jel jsem tenkrát s Honzou Matouškem.

Vzpomínám si, že jsme dojeli až do Raveny. Od tam do Benátek. Z Benátek jsem chytili super stopa. Na jeden zátah až do Brna. Polámaným autobusem ze Španělska.

Vzpomínám si, že od té doby jsem už nikdy stopem nejel.

Vzpomínám si, jak jsme různě po Chamonix sockovali. Dneska chodíme na pivo na La Terrase nebo do MBC - kanadské hospody. Časy se mění.

čtvrtek 2. září 2010

Zápisník Trail runnera 035/2010


Pořídil jsem si o dovolené knihu o běhání. Není tak úplně o běhání.
Je o cestě k běhání a k psaní.
Vřele doporučuji.

Knih se jmenuje: O čem mluvím, když mluvím o běhání
Napsal (jistě znáte): Haruki Murakami

Murakami běhá 25 let – každý den deset kilometrů, každý rok maraton. Titul knihy je variací na povídkovou sbírku O čem mluvím, když mluvím o lásce Raymonda Carvera. Kniha „memoárů“ rozhodně zaujme tři typy fanoušků: autorovy skalní příznivce, pro které je kultovní postavou, pak hledače receptu, jak se stát spisovatelem, a nakonec, jak jinak, běžce na dlouhou trať. V knize je jednak soubor esejů o běhu na dlouhé tratě, jednak spisovatelův „diář“ čtyřměsíční přípravy na maraton v New Yorku. Hovoří o fyzické i psychické bolesti, o stárnutí, o tématech, která se mu honí hlavou.

Jsou tu úvahy o spisovatelství jako takovém: doba už nepřeje romantickým týpkům, co nasávají nebo berou drogy a píšou skvěle – doba přeje globálním spisovatelům-manažerům. Ostatně přísný režim a skvělá kondice bývají totožné u byznysmenů i u spisovatelů.

pondělí 23. srpna 2010

Zápisník Trail runnera 034/2010

Tak už začínám být pomalu nervózní při pohledu na kalendář a měl bych začít stříhat metr. Blíží se termín letošního TRANS JIZERA a KRKONOŠE běhu z Bedřichova do Žacléře.

Opět ve složení Radime Berka a já.
Plánujeme to na polovinu září.
Na dva dny s přespáním někde v Harrachově nebo okolo.

Sledujte blog a držte nám pěsti. Běh na Sněžku před dvěma lety byl už zapomenut a vzpomínáme už jenom na to hezké.

Climbing 054/2010


Jsem si hezky 27. 8. 2010 zalezl na Prachově s dánským distributorem. Jmenuje se Frank a je nadšeným bouldristou. Poprvé v životě lezl spáry. Takže? Se mu to hodně líbilo. 4 kruhová na Mnicha, Jižní spára na Žandarm a Prdel Marie Terezie ...

I climbed with our distributor from Denmark in The Bohemian Paradise. Frank loves bouldering. He climbed cracs and did hand jamming for the firts time and he fell in love with it.

čtvrtek 22. července 2010

Climbing 053/2010


20. 7. 2010 Výstup na Matterhorn

Dvěma horským vůdcům: Mě a Radkovi Lienerthovi se společně s dobře aklimatizovanými klienty Dušanem a Petrem podařilo vystoupit v dopoledních hodinách na vrchol Matterhornu.

Pravidla výstupu se řídí většinou stejnými pravidly. Na chatě Hörnli se vstává 3:30 a ve 3:50 se odchází s chaty. Pod prvními lany se může vytvořit fronta, která se však v zápětí trhá a do čela nastupují chrti, kteří někdy přetáhnou nápřah a končí většinou na chatě Solvay.

My jsme si s Radkem rozložili síly a postupovali pomalejším, ale za to stálým tempem. Nad horními lany jsem nasazovali mačky a na oba vrcholy jsme společně vystoupili po osmé hodině.

Sestup nám trval stejně nebo déle než výstup.

Ještě týž dne jsme sestoupili až do Zermattu.

Krásný a náročný výstup, který vyžaduje aklimatizaci a přípravu.

Pozn.: Do Zermattu jsem se dostal lodí přes Bodanské jezero a vlakem přes celé Švýcarsko. Musím říct, že cestování švýcarskými vlaky je pohodlné a příjemné.
Cena za cestu z Romanshornu do Zermattu byla 126 CHF.

středa 16. června 2010

Zápisník trail runnera 033/2010

Tuto neděli jsem byl běhat s místní legendou v běhání Standou Kynčlem. Soused z vedlejšího baráku.
Už jednou před lety jsem udělal takovou věc a málem jsem nedošel domů.
Čas už zahojil všechny bolesti a já šel tuto neděli zase do toho.
V poledne zvonek a smluvený signál.
Vyrazili jsem na půl hodiny ze které nakonec byla hodina. Doběhli jsem až k nejdelšímu mostu na světě. Do Sytové nad Jizerou. Místní vědí, že není z jedné strany vidět na druhou.

Po cestě zpět jsem v dálce uviděli běžící postavu. Standa prohlásil, že to by bylo abychom tu "babu" nedohnali.
Dohnali.
Měl jsem radost.
Největší kompliment však přišel v zápětí.
Paní se rychle ohlédla. Mysleli jsme si, že jsme ji polekali. Omluvili jsme se.
Ona nás však ujistila, že o nás věděla, ale že si myslela, že jedeme na kolech.

Takže? No není to pro běžce krásnej kompliment?



pátek 11. června 2010

Pro babičku V/2010

Tak jsme minulý týden s Aničkou kreslili v plenéru v okolí Jilemnice:


Porovnat realitu (fotografie) s kresbou můžete ve fotogalerii zde

čtvrtek 20. května 2010

Pro babičku IV / 2010

Tak dneska mě pobavila kromě vlastní dcery i její paní učitelka.

Anička mi přinesla čtenářský deník (obr. 1), kde píše, že se jí líbí Stvoření světa a Stvoření člověka od Jeana Effela.
Napsaly však s paní učitelkou úplně jiné jméno. Společně vyhodnotily francouzký podtitul knihy jako jméno autora (obr. 2). Není to nádhera? Le Roman Ď Adam


pondělí 17. května 2010

Climb.ing 052/2010


TUNELY

Tak mě napadlo, jak pomoct přírodě a skalám ještě víc a svůj nápad jsem hodil na papír. Příští týden to předkládám na sekretariát ČHS.

Co vy na to?

středa 12. května 2010

Climb.ing 051/2010


Olámané nehty. Odřené klouby pálí ve sprše. Když zatnu ruku, opravdu cítím, že ji mám. Je to dobrý pocit. Ten mám rád. Trápení ve spáře. Napnutá lítka k prasknutí v rajbasu. Zvednutí nohy někam hodně vysoko. Pár opatrných pohybů. Vršek. Slaňák. Vrcholovka. Byl to dobrej víkend. Já osobně si to náramně užil.

Jestli vás tento víkend zajímá, tak se prosím podívejte na celý článek hlavně na fotky z Bišíku zde

středa 5. května 2010

Climb.ing 050/2010

Sedák pro tebe
Slunce vychází nad obzor. Dobré jitro. Další den na horách. Oblečeš sedák. Navážeš se s kamarádem na jedno lano ...

Ten sedák je tvůj parťák. Už s tebou byl v různejch šlamastykách. Proseděl jsi v něm celou věčnost. V tom systému z popruhů jsi přečkal bivak na skalní polici. Padal na něj hvězdný prach z mléčné dráhy. Když se ve tři hodiny ráno nad tebou přehnala bouře, dobily se mu baterie.
Nasákly se do něj kapky deště možná někde až z Mexického zálivu.
Vítr ho pak vysušil.
Ranní slunce vyžehlilo.
Ten sedák je zase tvým věrným kamarádem.

Ten sedák je jenom pro tebe. Je z nití přepevných. Lemovka utkaná na velkém stroji na břehu moře. Polstrování ze země východu. Šicí stroj ho pevně spojil. Švadlena ho ušila.

Vem si ho zas – je jen pro tebe.
Lez zase dál. Až na vrchol.
A až budeš cítit únavu, teplo a sílu vlastního těla. Pomysli. Ten sedák je něco víc.

Je v něm celý svět. Je v něm celý vesmír.

pátek 30. dubna 2010

Climb.ing 049/2010


První spárařské machy na SINGING ROCK trenažéru. Poniklá 30. 4. 2010.

Testování pouze prvního dílu. Celková výška je 7.5 metru! A horní díl je naklápěcí + šířka spáry je proměnlivá.

První ostré pokusy budou příští víkend 7. - 9. května na Bišíku na akci WORKSHOP 2010. Bude se závodit na čas.

čtvrtek 29. dubna 2010

Climb.ing 048/2010


RRP - Paseky nad Jizerou

Tak včera se nám podařilo (Já a kolega Honzá Zámek) RPnout, AFnout a vůbec nějak přesedět další projekty a cesty na Vodní skále (sektor za Embou). Skála suchá. Postupně se kultivuje.

Šampón se na FB ohradil, že používám špatný název pro daný sektor.

Prý je to Vodní kačka.

Příští týden uděláme první topo ... pro Vodní kačku. :)

Pro babičku III / 2010


Tak nám to děvče zase povyrostlo.
Dneska jsme na futra nalepili obrázkový metr a hned provedli záznam.
130 cm, to už je slečna!
Společně jsme probrali starší záznamy. Ten první je z 8. 8. 2003 a výška 81 cm!
To byly Aničce necelé dva roky. A dneska už chodí do druhé třídy.
Takže? Metr je do 145 cm. Pak budeme zaznamenávat přímo na futra, tak jako když jsem byl malej já.

úterý 27. dubna 2010

Climb.ing 047/2010


O víkendu jsme byli s kolegou Honzou Zámkem služebně v Itálii v Bolzanu a našli jsme si i chvíli času na lezení nedaleko hradu JUVEL, kde prý bydlí Messner.
Přesto, že se jedná o Itálii, všude se mluví německy.

Jabloně už krásně kvetly (A v sadu už jezdil traktůrek a něco na stromy stříkal. Cítil jsem povědomou vůni. Nemohl jsem si dlouho vzpomenout. Nakonec jsem na to přišel. Byl to Kuprikol. Děda s ním stříkal vinohrad. Chodil se stříkačkou na zádech. Jednou rukou tahal pumpu a druhou držel hadici s pistolí a ošetřoval mladý vinohrad. Vzpomínal jsem.) a na kopcích ještě ležel sníh.
Do Arca cca 1 hod. jízdy. Na Ortler i na Ötztal či do Dolomit coby kamenem dohodil a zbytek došel na skialpech.
Z Bolzana nádherný výhled na hory. Lidé tam běhají a hodně jezdí na kole. Bolzano se mi moc moc líbilo.

Fotečky z Italské víkendovky na Rajčeti:
http://singingrock.rajce.idnes.cz/Boulderingove_zavody_Jizniho_Tyrolska,_Bolzano,_2010/

pátek 16. dubna 2010

Dokud se jezdí, ještě se neumřelo ... III

Video SILLVRETA 2010.
Autor:
Miki Knižka

středa 14. dubna 2010

Dokud se jezdí, ještě se neumřelo ... II



Tak doufám, že ty smyčky otestuju a "polaskám" (hustý slovo, viďte?) o tomto víkendu.

Jinak ještě dneska jsem obouval lyžáky, lepil pásy a šel do kopce.

Dneska ráno jsem si dali s Lukášem sraz na kruháči v Hrabačově a vyrazili do hor. Dole slunce a teplo. Nahoře jinej svět. Sníh. Vítr a zima. Viditelnost špatná. Ztraceni v mlze. Místo jízdy roku bych řekl jízda hrochů.

Výstup nějakým žlabem s lyžema na zádech byl vlastně to nejlepší co jsme dneska zažili.

Dolů do údolí jsem přijel mokrej, zmrzlej a ožehnutej ve tváři. Ale v hlavě pokoj.

Takže? Nestěžuju si. Každej den na horách je dobrej!

neděle 11. dubna 2010

Dokud se jezdí, ještě se neumřelo ...

Tak se ještě u nás pořád lyžuje. Špindlerův mlýn. Mísečky. Harrachov...

Celý minulý týden se dali dělat "novozélandské dny". Dopoledne lyžovat a odpoledne lézt na vysluněných skalkách. Takových dnů není do roka moc. Bohužel počasí se mění na víkend a my mohli jenom lyžovat. V batohu nabalené friendy a lano na polskou žulu a v kapse permici do Harrachova.

Nedělní dopoledne jsme s Dušanem a s Radimem lyžovali na posněžených svazích Harrachova. Ranní prašánek a dopolední černá sjezdovka na Rýžoviště byla super tečkou za letošní sezonou v Krkonoších.

Lyže asi už namažeme a budeme už jenom brousit ruce a nohy ve spárách v Ádru a Prachově.
Dneska odpoleden vysypu pytel do skal. Ucítím tu zakonzervovanu vůni skal. Zkontroluju smyčky. Každou vezmu do ruky.

Zavřu oči a uvidím pro ni to nejlepší hnízdo ve spáře na Suškách, Prachově nebo na Bišíku.

Takže? Naviděnou ve skalách.

čtvrtek 8. dubna 2010

Skialp Velikonoce


Skialpový přechod Vysokých Tater dopadnul na výbornou. V pátek, sobotu a v neděli nám vyšlo počasí a užili jsme si všichni krásné sjezdy a strmé výstupy na lyžích i na mačkách. Zažili jsme krásné chvilky na chatách při společném posezení u klobásek, šunky, kozího sýru a švestkového stabilizátoru.

Sněhu letos bylo málo a navíc byl skoro celou sezonu velmi nestabilní. Skialpový přechod Vysokých Tater se uskutečnil na velikonoce.
Sněhu bylo tedy méně než obvykle, ale počasí vyšlo přesně jak jsme potřebovali.

Přechod jsme zahájili v pátek variantou ze Štrbského plesa na Popradské přes Soliskové sedlo a sedlo nad Širokým žlabom. Největším dobrodružstvím bylo překonání cca 200 m kosodřeviny na turistický chodník v Mengusovské dolině.

Sobota: Na přechod Východnou Železnou bránu, Kačí pleso a Prielom na Zbojničku už bylo absolutně nádherně. Na velmi tvrdém podkladu bylo v severu asi 5 cm prašanu, takže pěkná jízda z kopce. Bohužel Svišťový štít je kompletně vypadený, takže jsme si jej opět odpustili.

V neděli začalo hned po ránu foukat a tak jsme vyráželi ze Zbojnické chaty mezi prvními. Přes Strelecké pole do Priečneho sedla, kousek jsme tam slanili (bylo dost tvrdo) a vychutnali jsme si nádhernou lyžovačku až na Teryho chatu. Po krátké pauze zbýval poslední výstup do Baraního sedla a sjezd Velkou Zmrzlou dolinou na Brnčalku. Počasí se už poměrně zhoršovalo, ale stihli jsem v klidu dojet až na Chatu pro Zelenom plese. Sníh byl ve Velké Zmrzlé dost proměnlivý (vyfoukané plotny se střídaly s nafoukaným sněhem). Pod chatou už jsme sjeli pouze cca třetinu cesty na Bílou vodu a pak jsme už museli dát lyže na batohy a klapat v lyžařských botech.

V pondělí ráno bylo nasněženo, ale velmi rychle přecházelo sněžení v déšť a tak jsme se krátce po snídani rozhodli túru vynechat a raději odjet dříve domů.


Co dodat? Bylo to skvělé a těšíme se s Vámi všemi na další podobné pohodové akce na lyžích či na laně.

Climb.ing 045/2010


Letošní první lezení na skalkách. U nás na písku nám to trvá déle, než se na naše skály dostaneme.

V zimě lyžujeme a pak čekáme až nám to oschne. Zrovna tento týden začaly dny, kterým říkáme "novozélandské".

Dopoledne se dá ještě krásně lyžovat a odpoledne lézt někde na Suškách nebo jinde, kde je to suché.

My jsem včera popolezli na Bišíku.

Takže? Dneska to cítím!

neděle 7. března 2010

Pro babičku II / 2010


Tak jsem postavili v Jilemnici iglú. Kousek od našeho domu. V sobotu jsme se ráno vypravili směrem k lesu a lopatami a sněhovou pilou. Na krásném místě s výhledem na Jilemnici jsme ho postavili. Byly jsme na to tři děti a dva taťci.

Vozili jsme stavební materiál, který táta řezal ze sněhu pilou. Strejda Dušan potom začal dávat sněhové kvádry na sebe do kruhu. Jeden za druhým.

Postupně nám vzniklo eskymácké iglú. Když bylo hotové, vlezli jsme si všichni dovnitř na sedátka ze sněhu a snědli jsme si tam svačinku.

Uvnitř bylo tepleji než venku. Celé sobotní odpoledne a neděli se chodili na naše iglú dívat děti, rodiče a běžkaři. Na naše iglú vidíme z okna.

čtvrtek 25. února 2010

Skialp 25. 2. 2010

Dneska od Přibližováku na Lysou ve standartním čase za nestandardních podmínek.

Teplota: silně nad nulou.
Viditelnost: nad 1000 m.n.m. špatná.
Při sjezdu jsem měl problém s orientací a pod lyžema to byla vyloženě citovka. :)
Dnešní čas: 55 minut.

Není to sprint - dost času na přemýšlení.

Dneska ráno na Lysé hoře.

sobota 20. února 2010

Freeride Rakousko 2010

Jak jsme se měli na FREERIDE kurzu v Rakousku?

Fotogalerie zde.

Celý článek zde.

Já s instruktorem. Kdo je kdo?

pátek 29. ledna 2010

Skialp 003/2010

22. 01. 2010
Dneska mi přišla v 5:50 ráno SMS zpráva ... "Co je?" říkal můj mozek, který běžel na 1 % procento výkonu, Nevěděl jsem kde jsem ani kolik je hodin.

Zamžoural jsem do displeje. Psal mi Radim, že to už nevydržel a razí do Rokytnice na skialpy.

Vypadnul jsem z postele. Naházel jsem věci na hromadu do prostřed pokoje. Mezitím se vařila voda na čaj. Na nic nebyl čas. Snídal jsem za jízdy. Na místo jsme dorazili však jako jeden muž. Radim musel zase být zpátky ve škole v 9 hod.

Boty, nalepit pásy, vázání cvak-cvak a hurá k Přibližováku. Na teploměru - 12.

Zahřívali jsme se pomalu. U lanovky jsem zapnul Suunta. Dneska jsem se s Radimem rozhodli pro červenou sjezdovku. Nasadili jsem solidní tempo. Na začátku červené sjezdovky pod Václavákem funíme jako lokomotivy.

V horní části valila děla své bílé nálože. Koukal jsem na hodinky a hrozně si přál abychom to nemuseli otáčet pod vrškem kvůli vyučování.

Lanovka na Lysé. Hodinky ukázaly zlepšení! O dvě vteřiny. :) Čas: 51:18

Zase rychle pásy dolů, vázání cvak-cvak a boty utáhnout. Nohy uvyklé pohybu teď musí držet. Bolí to.

Letíme dolů a pálí nás stehna. Na svahu jsme sami a je to paráda. Vychází sluníčko a všechno je zabarveno do růžova.

Na parkovišti jsme se rozloučili a dohodli nějakou túru na neděli. V sobotu se závodí v Jilemnici na běžkách.

Já jsem se ještě stavil u Háčka na Sachrovce. Dal jsem si horkou čokoládu. Probral plány na noční lezeckou trilogii Českého ráje (nechte se překvapit). Ještě jsem stihnul si vyzvednout lyže ze servisu a uháněl jsem do práce.

O své zážitky jsem se podělil s kolegy.

Večer mi přišla SMS: "51 je magický číslo. Dneska taky 51! Krásný západ sluníčka. Zdraví Martin" ... kolega z práce.

Takže? Pořád se něco děje!

pátek 22. ledna 2010

Pro babičku I

Ahoj babičko,
včera jsem hrála na koncertě v lidušce. Táta to nahrál na foťák a ty se můžeš podívat na to, jak jsem hrála s paní Vávrovou (klavír).
Kluci a holky z lidušky hráli na flétny, kytary, klarinety, klavír a saxofóny.

Tvoje vnučka Anna

neděle 10. ledna 2010

Skialp 002/2010

Volal mi kamarád Háček, že má problém. Zase jim vybouchl někdo, kdo dělá trička na závody O dřevěného Krakonoše (skialpová rally).
Prej mi hned posílá emailem nápad - podklady.

Po chvíli mi po drátech přišel značně nekvalitní obrázek Bohumila Hanče, jak stojí s lyžema u stolečku s trofejí ...

"Co s tím?", napadlo mě.

Nakonec jsem to přes filtry, ořezovou cestu, trace a v Corelu ve křivkách připravil pro sítotisk ...

Výsledek budete moci posoudit na samotných závodech O dřevěnho Krakonoše tento víkend (16. 1. 2010) v Rokytnici nad Jizerou.


Takže? Si myslím, že mistr Hanč je jednička, ne?

Skialp 001/2010

7. 1 . 2010
Opatrně jsem jel po ledovce směrem na Rokytnici. Bylo něco po šesté ráno. V hlavě jsem si ještě dával dohromady věci na dnešní výstup na Lysou horu. Hůlky, lyže,..pásy...mám. Rukavice, lékárnu a čelovku. Tak snad jo.

Auto jsem nechal na dvojce P. Mohlo být tak 6 pod nulou. Stopky a výškoměr jsem zapnul u Přibližováku. Dneska jsem neměl ambice na nějaký úžasný čas. Po prosincovém marodění a hnutých zádech to nevypadalo na osobák.

Šel jsem k Zalomenému a od tam po černé sjezdovce, která nebyla upravená a tak jsem lehce prošlapával stopu. Na konci sjezdovky u boudičky jsem udělal krátkou přestávku na napití a 1/2 tyčky. Vyrazil jsem na poslední úsek. Viditelnost byla cca 50 m. Jenom kroky a sem tam otočka. V duši klid a mírně zrychlený dech. Spokojenost.

Stopky se u horní stanice na Lysé hoře zastavily na 1:07 hod. - převýšení 693 v.m. Někde jsem po cestě dokonce 6 m sestoupil! :)

Rychle jsem se převléknul a pelášil do údolí. Dole jsem se potkal s Háčkem a šli jsme rychle obhlédnout stěnu pro slanění na závody O dřevěného Krakonoše 2010, které budou již tento víkend.

Alphaguides zajišťují pro závodníky bezpečné slanění.