pondělí 16. června 2008

K zamyšlení 024/2008

Konec dovolené

Otevřu po 14 dnech noviny a co nečtu (teda čtu):
Muž se smí jmenovat "v boha věříme". Stalo se to v Americe. V originále tedy: " In god we trust". "Jak ho budou oslovovat příbuzní, přátelé a známí, ale novinářům neřekl."
Já si myslím, že za předpokladu, že in god je jméno a we trust je příjmení by mu u nás neřekl nikdo jinak než ingot výtrus ...
Svět je bláznivý. Pokračuji v listování tiskem:
  • Muž, který čichal ženská podpaží dostal 14 let natvrdo a navrch ještě 18 ran rákoskou ... stalo se v Singapuru.
  • 92 letý muž si chtěl vzít 17 letou dívku. Ůřadům se však věkový rozdíl 75 let zdál příliš velký a sňatek nepovolily.
  • Rumunský stihač se srazil s ufem. Náraz prý trval 76 milisekund.
  • Australští soudci během procesu hráli sudoku. Přišlo se na to tak, že si jeden soudce dělal poznámky vertikálně.
  • Muže na invalidním vozíku táhnul náklaďák několik kilometrů. Řidič o něm nevěděl. Nabral ho na benzince do mříže. Naštěstí jenom zajížděl do depa. Nešťastníkovi se nic nestalo. Prý se mu pouze rozlila sodovka.

Takže? Konec dobrý, všechno dobré.

Žádné komentáře: