Příští týden nás čekají aspirantské zkoušky.
Tak jsem včera trošku trénovali.
Techniku jízdy na lyžích.
Bohužel Háček spadnul do trhliny.
Naštěstí jsem jeli na laně.
Takže? Posuďte sami.
čtvrtek 18. června 2009
pondělí 15. června 2009
Climb.ing 034/2009
Jako blesk z čistého nebe
U oběda jsme se snažili vysvětlit kolegyni co je to „eliášův“ oheň. Popisovali jsem příhody s blesky. Strach z bouřek na horách.
Častoval jsem ji příběhem o spálených chlupech na nohách a vůni podrážek. Přidal jsem neuvěřitelnou pohádku slepených prstech na nohách a sejmutých kamarádech v sedle někde pod vrškem Lienských dolomit.
Kolegyně pořád nechápala, cože to ty bouřky a „eliášův“ oheň je.
Kolega už nevěděl jak to říct.
Pravil: „… je to prostě tak, že to bolí a ty křičíš kurva, kurva, kurva…“
„Aha, tak tomu už rozumím“, odvětila.
Takže? Hrome!
U oběda jsme se snažili vysvětlit kolegyni co je to „eliášův“ oheň. Popisovali jsem příhody s blesky. Strach z bouřek na horách.
Častoval jsem ji příběhem o spálených chlupech na nohách a vůni podrážek. Přidal jsem neuvěřitelnou pohádku slepených prstech na nohách a sejmutých kamarádech v sedle někde pod vrškem Lienských dolomit.
Kolegyně pořád nechápala, cože to ty bouřky a „eliášův“ oheň je.
Kolega už nevěděl jak to říct.
Pravil: „… je to prostě tak, že to bolí a ty křičíš kurva, kurva, kurva…“
„Aha, tak tomu už rozumím“, odvětila.
Takže? Hrome!
úterý 26. května 2009
Climb.ing 033/2009
Nadšení a zanícení některých horolezců nezná meze. Je to krásné, když některý z nich není schopen opustit myšlenku a pořád si jede tu svou.
Jak říká klasik: …“je dobré myšlenku udržet, ale ji i opustit“.
Stalo se ve skalách. Nadšený horolezec a jeden z největších „škodičů“ našich skal minulý týden popisoval kamarádům nové směry. Nová místa. Prototypy nouzových hřebíků, když nejde zavrtat borek. Předvedl celou „evoluční řadu“ takovýchto natloukacích hřebíků. Speciálních smyček a špagátků. Upravená kladiva a speciální háčky...
Nadšeně vykládal o spoustě ještě dalších možností ve skalách a o krásných linkách. Hodinu si s dalším takovým „postižencem“ postávaje u auta ukazoval rukama a nohama ty skvělé a velkolepé linie.
Spousty místa!
Hromady cest!
Kupa možností!
Logické směry...
Skupinka lezců okolo se však po chvíli rozhodla, jít do hospody. Oznámila mu, že je čas na hospodu.
Dokud je tam ještě místo.
„Místo?“, opáčil postižený škodič.
„Tam je ještě spousty místa!“, zahlaholil a pokračoval: „Tam a tam. Za rohem a nahoře. Z údolí a z náhorky. Takhle zprava. Trošku zleva. S jedním kroužkem. Nebo i bez něj?“
Skupinka nechala milého lezce svému osudu. Nemělo to smysl.
Takže? Prostě asi nechtěl jít do hospody.
Jak říká klasik: …“je dobré myšlenku udržet, ale ji i opustit“.
Stalo se ve skalách. Nadšený horolezec a jeden z největších „škodičů“ našich skal minulý týden popisoval kamarádům nové směry. Nová místa. Prototypy nouzových hřebíků, když nejde zavrtat borek. Předvedl celou „evoluční řadu“ takovýchto natloukacích hřebíků. Speciálních smyček a špagátků. Upravená kladiva a speciální háčky...
Nadšeně vykládal o spoustě ještě dalších možností ve skalách a o krásných linkách. Hodinu si s dalším takovým „postižencem“ postávaje u auta ukazoval rukama a nohama ty skvělé a velkolepé linie.
Spousty místa!
Hromady cest!
Kupa možností!
Logické směry...
Skupinka lezců okolo se však po chvíli rozhodla, jít do hospody. Oznámila mu, že je čas na hospodu.
Dokud je tam ještě místo.
„Místo?“, opáčil postižený škodič.
„Tam je ještě spousty místa!“, zahlaholil a pokračoval: „Tam a tam. Za rohem a nahoře. Z údolí a z náhorky. Takhle zprava. Trošku zleva. S jedním kroužkem. Nebo i bez něj?“
Skupinka nechala milého lezce svému osudu. Nemělo to smysl.
Takže? Prostě asi nechtěl jít do hospody.
Zápisník trail runnera 030/2009
Všechno je jinak. Jak?
Přišel jsem na to, že jsem si minule zkrátil trasu a neběžel celých 5 km.
V lese na Hraběnce obnovovali značení a místy chybělo. Běžel jsem intuitivně a někde jsem si to střihnul bokem.
Jak jsem na to přišel?
Jednoduše. Zaběhul jsem horší čas. Dal jsem těch 5 km za 25:35.
Prvně mě to vzalo. :)
Pak jsem se však utěšil, že jsem poctivě naběhnul 136 m převýšení a plných 5 kilometrů.
Takže? Když už teď vím kudy běžet, můžu si začít měřit ty lepší výkony.
Přišel jsem na to, že jsem si minule zkrátil trasu a neběžel celých 5 km.
V lese na Hraběnce obnovovali značení a místy chybělo. Běžel jsem intuitivně a někde jsem si to střihnul bokem.
Jak jsem na to přišel?
Jednoduše. Zaběhul jsem horší čas. Dal jsem těch 5 km za 25:35.
Prvně mě to vzalo. :)
Pak jsem se však utěšil, že jsem poctivě naběhnul 136 m převýšení a plných 5 kilometrů.
Takže? Když už teď vím kudy běžet, můžu si začít měřit ty lepší výkony.
středa 20. května 2009
Zápisník trail runnera 029/2009
Dneska jsem poslal SMS Radimovi. Jak se má a tak.
Odepsal mi obratem, že trénuje, běhá a závodí. 10km za 34 minut.
SMS zpáva mě zastihla někde mezi Šumperkem a Olomoucí. Tři hodíny jízdy z Jilemnice. Tam jednání. Pak zase zpátky do Jilemnice. Celkem cca 7 hodin jízdy.
Odpoledne po příjezdu jsem se rozhodnul otestovat svoje schopnosti. Rychle jsem se převléknul a skočil do tenisek. Od oběda mi ještě ležela v žaludku pizza. Nohy ztuhlé z auta.
Rozhodnul jsem se na Hraběnce pro 5 km trasu (modrá). Bylo trošku dusno. V lese dalších cca pět běžců. "Jak jsem dopadl?" "Tak dneska bylo těch 5 kiláků za 22:45!"
Když jsem to tak rychle spočítal, tak bych těch 10 km běžel (kdybych držel tempo) cca 45 minut.
Koukal jsem se zasněně směrem na Žalý. Říkal jsem si, že ještě je čas. Ještě musím trénovat. Běhat častěji. Běhat dál. Na hřišti - na Hraběnce. Ještě prostě neuzrál čas. Ještě se na to necítím.
Takže? Bude to boj, ale těším se na to!
Odepsal mi obratem, že trénuje, běhá a závodí. 10km za 34 minut.
SMS zpáva mě zastihla někde mezi Šumperkem a Olomoucí. Tři hodíny jízdy z Jilemnice. Tam jednání. Pak zase zpátky do Jilemnice. Celkem cca 7 hodin jízdy.
Odpoledne po příjezdu jsem se rozhodnul otestovat svoje schopnosti. Rychle jsem se převléknul a skočil do tenisek. Od oběda mi ještě ležela v žaludku pizza. Nohy ztuhlé z auta.
Rozhodnul jsem se na Hraběnce pro 5 km trasu (modrá). Bylo trošku dusno. V lese dalších cca pět běžců. "Jak jsem dopadl?" "Tak dneska bylo těch 5 kiláků za 22:45!"
Když jsem to tak rychle spočítal, tak bych těch 10 km běžel (kdybych držel tempo) cca 45 minut.
Koukal jsem se zasněně směrem na Žalý. Říkal jsem si, že ještě je čas. Ještě musím trénovat. Běhat častěji. Běhat dál. Na hřišti - na Hraběnce. Ještě prostě neuzrál čas. Ještě se na to necítím.
Takže? Bude to boj, ale těším se na to!
pondělí 18. května 2009
Zápisník trail runnera 028/2009
Letošní třetí běhání.
Je to ostuda. Vím. Fajnový tenisky. Les za barákem. Snad jedině to kolo mě omlouvá.
Bežel jsem tuto neděli. Klasika. Okruh na Hraběnce. Myslel jsem, že to bude horší. Dal jsem asi 6 kilometrů. Nejkrásnější úsek byl opět v lese mimo asfalt. Přes kořeny. Lávku. Nahoru a dolů.
Dostal jsem zase chuť. Až se dostanu zase alespoň trochu do formy, zkusím vyběhnout na Žalý. To by mohl být takový test.
Takže? Jak je na tom asi Radim?
Je to ostuda. Vím. Fajnový tenisky. Les za barákem. Snad jedině to kolo mě omlouvá.
Bežel jsem tuto neděli. Klasika. Okruh na Hraběnce. Myslel jsem, že to bude horší. Dal jsem asi 6 kilometrů. Nejkrásnější úsek byl opět v lese mimo asfalt. Přes kořeny. Lávku. Nahoru a dolů.
Dostal jsem zase chuť. Až se dostanu zase alespoň trochu do formy, zkusím vyběhnout na Žalý. To by mohl být takový test.
Takže? Jak je na tom asi Radim?
středa 6. května 2009
Climb.ing 032/2009
MÁM FOTKU NA WEBU!
Na stránkách horosvazu jsem objevil svoji fotku.
Někdo ji použil. Nezeptal se. Neřeším to. V podstatě mě to těší.
Asi je tak dobrá, že tam musí bejt.
Tady je důkaz:
Celá ke stažení ZDE
Takže? Už jsem fotograf okresního formátu!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
