Jako blesk z čistého nebe
U oběda jsme se snažili vysvětlit kolegyni co je to „eliášův“ oheň. Popisovali jsem příhody s blesky. Strach z bouřek na horách.
Častoval jsem ji příběhem o spálených chlupech na nohách a vůni podrážek. Přidal jsem neuvěřitelnou pohádku slepených prstech na nohách a sejmutých kamarádech v sedle někde pod vrškem Lienských dolomit.
Kolegyně pořád nechápala, cože to ty bouřky a „eliášův“ oheň je.
Kolega už nevěděl jak to říct.
Pravil: „… je to prostě tak, že to bolí a ty křičíš kurva, kurva, kurva…“
„Aha, tak tomu už rozumím“, odvětila.
Takže? Hrome!
pondělí 15. června 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat