Jak je to s úvodníky? Víte to?

Čtou se vůbec úvodníky? Nebo je to stejné jako s manuály? Ty se čtou přece až na konec. Jako poslední možnost. Parádní věc se vybere, hodí do košíku, zaplatí, přijde balík. Na podlaze se to rozbalí. Rychle zastrčí do zásuvky. Zapne a zkouší se, co to umí. Když něco nefunguje, volá se kamarádům. Někdo možná navrhne, zeptat se mladýho. Pak se hrábne do internetu. Projedou se diskuze, fóra a recenze. Když se nic neděje, dojde se k závěru, že ta věc prostě nefunguje! Pak někdo (třeba babička) navrhne: „Nedali vám k tomu návod?“ A tam to nakonec je. Na první straně!

Co z toho vyplívá? Že lidé rádi komunikují? Volají známým nebo píšou na internet? Že manuály jsou zbytečné a není potřeba je číst až do doby, než nastane problém? A jak to souvisí s úvodníky?
Věc se má takto. Sledujte tok mých myšlenek. Dorazí vám do schránky Montana. Na schodech nebo ve výtahu roztrhnout folii. Pochytat letáky (výjimečně). Zhodnotit obálku. Jako první přečíst wattův komiks (si fandím). Rychle to prolítnout. Zanaříkat nad počtem reklam. Nějaké známé tváře by nebyly? Nasát fotky. Ups. A jsme doma. Vyzout. Zavázané boty. Jak jinak? Špičku jedné nohy zapřít za patu té druhé. Jenom nohama. V pazourech máte přece časák. Shodit batoh. Jde se na první velký článek. Druhý, třetí. A kde je ten náš úvodník. Kdy přijde jeho chvíle?

Dojde na něj až na konec. Stejně jako s manuály. Tak vstoupí na scénu úvodní slovo. Myšlenka. Velikán. Opravdu? Uspokojili jste první absťák. Zhltli obsah. Roztrhali balík a přístroj vrazili do elektriky. Vzpomínáte?
Teď však nastal čas trávit. Užívat chvíle klidu. To už může být Montana na svém pravém místě. Leží na hajzlu. Je klid. Čas na úvodník. Něco co vás posadí na prdel. Je vám fajn. Po fázi napětí, chvíle uvolnění. A o tom to je.

Takže? Dělejte si i nadále na správné věci správný čas. Jsem rád, že úvodník čtete v klidu až úplně na závěr. Závěrečný úvodník. Tak to má být. Když se klepete pod kruhem, také si dobře míněné rady neumíte vzít k srdci. Je to tak?

S pozdravem: Nečtěte blbě!

Opět na scéně I

Dneska jsem se rozhodnul zase něco psát. Proč?

Protože jsem si četl staré příspěvky a výborně jsem se pobavil. Zavzpomínal.

A popíjel moravský burčák. A v tom mi to došlo. Vono to zraje jako to víno. Z hrubého a nějakého burčáku se stane víno. A to se stalo i s mými příspěvky. To jako ne, že to tak vyzrálo, ale zestárlo. Získalo odstup. Samozřejmě na něco jsem úplně zapomněl. V každém případě mi to udělalo dobře.

Doufám, že se všemocný Google postará, aby nám blog vydržel až do důchodu a taky, abychom nezapomínali hesla a mohli se vracet a přihlašovat naše moudra. Taky jsem přidal fotku jak jsem od posledního příspěvku zmoudřel.  

Takže? Opět jsem tady! Vraťte se a čtěte.

Je to pták? Je to tak!

Netřeba, netřeba, přenášeti tetřeva. Křídla má. Je to tak. Tak poletí sám!
Vojtěch Watt taky lítá.
Odfoceno Matiem během HUDY SNOW FESTU v Lenzerheide (Švýcarsko).

Klika

Dnes jsme podnikli společně s Peterem lehký výšlap z Dolních Míseček do hor.

Po cestě jsme zvládli udělat jeden kompresní test a učit se otočky na lyžích. Taky jsem měli velikou a červenou kliku...od batohu s airbagem RAS Light Mammut 30l. Super lehký batoh s airbagem, váha mojí kombinace batoh + airbag + lahev = 2,3 kg. S karbonovou lahví o 20 dkg ještě lehčí!

Zastávka na zelňačku na Vrbatce byla příjemným zpestřením dnešního krásného dne.
My si v Krkonoších nehrajeme na velké hory. My jsem na malých horách a taky se podle toho chováme a víme jaké jsou naše a jejich možnosti.
Jediný rozdíl je, že máme stejné pocity na velkých i na malých horách. Intenzivní a krásné.

A následný sjezd z boudy nás také krásně odměnil.

Děkujeme Krakonoši!

Typická "vlkovka". To musí člověk sám sebe vyfotit, aby zjistil kolik má vrásek?

Dneska s klikou od batohu s airbagem.

Duro alpinismo. Krásný den.

Sněžka na lyžích 2012

Skialpový GrossVenediger

Foto dne 2012

Tak dám k lepšímu nějaké foto z posledního březnového týdne. HUDYsnow fest ve znamení ježdění off-piste.

Foto dne 2012

Legenda freeride lyžování doma v obývacím pokoji.

Uhádnete, kdo to je?

A to číro má nasazovací. Takže ho budeme měnit.

Stromy a skokánek dělala Anička.

Foto dne 2011

Krkonoše minulý víkend. Bez komentáře.
Já s klientem.

Foto dne 2011

Krásný obrázek.

Od dodavatele.

Není to hezké, když máte s dodavatelem, takový pěkný vztah, že Vám k balíčku přidá i vlastnoruční obrázek?

Myslím si, že by se alza.cz nebo MALL měly zamyslet a malovat a malovat.

Respektive najmout skupinu dětí nebo žáků lidových škol a malovat lidské obrázky.

Takže? Nádhera, viďte?

Foto dne 2011

Návrat v čase

Tak je ten čas adventu. Vzpomínali jsme na naše dětství. Na školku a na školu. Připravovali jsme se ženou něco pro sv. Barboru, která se v Krkonoších drží.

A já si vzpomněl na časy, kdy jsem ve školce dělali jablíčko se špejlema a hrozinkama. Dělali to všichni. Na svíčce ještě býval takový jednoduchý obrázek. A taky možná červená mašle.

Už si nevzpomínám přesně na složení věcí na špejlích.

Před Štědrým dnem jsem si jablíčko vezli tramvají a autobusem domů jako velikou svátost. Bylo to velké umění, protože na sídliště jezdil tenkrát jediný autobus, který byl rád, když vyjel kopec u Krematoria, jak byl plný.

Udělal jsem dneska pro rodinu takové překvapení. Pro ženu aby zavzpomínala a pro dítě, aby vidělo z čeho jsme mívali radost tenkrát my.

Vzpomínáte? A jak jste to dělali vy?

Foto dne 2011

Tak tu máme kromě Trail runningu po Krkonoších i novou disciplínu!

Přeskok pramene Labe.

Styl: no limit. (zatím: možné varianty: snožmo, s rozběhem, s běžkama, naked, apod.)

Takže? Šampóne, Háčku, Střihoune. Je to výzva!

Kaprun 2011

Před akcí:

Díky za veršíky, šetřte na svetříky. Na Kaprunu bude zima, ale s vámi bude prima.

Brousím, hraním, leštím, stavím,

Utahuju, povoluju,

Lyže po skluznici hladím.

Vše si 5x kontroluju.

Na všechny se těším,

Na povely čekám,

Fandím lyžím, pěším

Oblevy se lekám!

Akce:

Líbil se nám tobogán,

stejně jako sauna,

nikde žádný elegán,

je to ale banda!

Nehleď děvče na přezky,

nech je klidně volné.

Pojď s námi na Apreés ski,

jsou tu všichni z Horné Dolné.

Dejte bacha na helmy a lyže,

neboť každý dobře ví že,

maje trochu upito,

může býti vylito.

Po akci:

Dobře to dopadlo,

díky Ostravo!

A ty Praho, za to blaho!

VIDEO:

Umění na Vltavě

CENA JINDŘICHA CHALUPECKÉHO 2011

V pátek jsem náhodou zavítal do galerie DOX. Bylo to aniž, bych věděl v předvečer vyhlášení finalisty a držitele Ceny Jindřich Chalupeckého pro rok 2011.

Někdo se na to připravoval s mikrofonem během moji návštěvy v sále horního patra. Na parkovišti byl přenosový vůz.

To jsem ještě netušil, že cestou z Prahy si naladím Vltavu a budu přítomen pár hodin po mé návštěvě galerie DOX i vyhlášení cen.

To co jsem zažil se nedá popsat slovy. To musíte slyšet. To co předvedla pí. nebo slečna Johana Č., jsem dlouho nezažil. Byl to čirý amatérismus nebo záměr? Vedený telefonický rozhovor s finalisty, kteří byli v Brně a ne v Praze se mi jevil, jako když si telefonují 10-leté děti, které chtějí mluvit do sluchátka a neví co říct.

Výjimkou byl snad finalista (Pavel Sterec), který zvedl telefon jako první a kolegyně z brněnského rádia která mluvila věcně a plynule.

Takže?

Nejvíc si vážím někoho, kdo na anketní lístek v galerii DOX na adresu finalistů napsal "Prdy".

NEVER MORE uděluji paní z Vltavy a finalistům, kteří se mají vyjádřit umělecky, ale neumí ani pozdravit posluchače a vůbec nějak duchapřítomně reagovat.

Od teď už poslouchám pouze pořad "Děti vám to řeknou". Tam se se toho dozvím více a od povolanějších.

A JAK TO VLASTNĚ DOPADLO?

Laureátem pro letošní rok se stal Mark Ther, který byl porotou zvolen 25. listopadu 2011 a jehož jméno bylo oznámeno při slavnostním vyhlášení.

Charakteristické pro filmy Marka Thera jsou smyslové interpretace existenciálních a politických témat. Autor rozvíjí otázky související se sexuální, gendrovou a queer problematikou a přenáší je do sociálně kulturního kontextu. Krása a horor, stejně jako mysterium a racionálno jsou představeny v komplementárních kategoriích, které nevylučují jedna druhou.
Ve filmu „Das wandernde Sternlein“ Mark Ther zpracovává hlavní tabuizované téma, týkající se sexuální agrese namířené proti dětem a zároveň obsahuje příběh o sociální moci a hierarchii. I když je vyprávění založeno na historické látce odsunu Sudetských Němců, odkazuje také k aktuální společenské diskuzi. Ther pracuje s přesnými a silnými obrazy. Současně předkládá vysoký stupeň abstrakce, který umožní divákovi projektovat si vlastní představy a závěry do umělcem vypravěného příběhu.
Nový film posouvá dosavadní estetické a narativní postupy umělce do koncentrovaného a atraktivního rámce. To vše přesvědčilo porotu udělit Markovi Therovi Cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2011.
ZDROJ: http://www.cjch.cz/

Foto dne 2011

Foto z výstupu na Sněžku 28. 10. 2011

Testování batohu Black Diamond a sušeného jídla Travellunch. Měli jsme těstoviny s olivami. MŇAM!

Vaření u pramene Úpy.

Příprava na túru. Bouda v Obřím dole 27. 10. 2011

Foto dne 2011

Vchod do pekla objeven!

Minulý týden jsem našel vchod do pekla. není to nikde uprostřed temného hvozdu ani to není žádná jeskyně.

Vchod do pekla je na Malé skále nedaleko Turnova!

Tváří se to jako normální garáž, ale nenechte se zmást.

Červené vrata a to číslo popisné!

Souřadnice: N 50° 38.4231', E 15° 11.6495'

Foto:

Pět perel moudrosti

1. za peníze si štěstí nekoupíš, ale je lepší brečet v limuzíně než v autobusu

2. nepříteli odpusť, ale nezapomeň jeho jméno

3. pomoz někomu, když má problém... a on si vzpomene, až bude mít další

4. spousta lidí je naživu jen proto, že je nelegální je zabít

5. chlast problémy neřeší, ale mléko taky ne.

Krkonoše pod sněhem

Tento víkend jsem zažil parádní akci za humny. Tak jak říkáme u nás na dílně. S klientem, který se chtěl něco dozvědět o GPS, mapě, buzole, přípravě na túru a o pohybu na ledovci jsme chodili po horách. Z Dvoraček do Polska, na Labskou boudu podle připravené túry: celkový čas, nastoupané metry, azimuty a krizové situace. Noční chození s GPS a buzolou.

Krásný víkend pod sněhem.

Přesto, že došlo k takové změně počasí, kterou meteorologové předpovídali, jsme potkali na horách lidi v placatých teniskách, bavlněných bundách a nebo ve veselé náladě pod vlivem.

Otužilci snad nezmrzli, opilci měli štěstí a na chatách bylo překvapivě živo.

Krkonoše is not dead!

Foto dne 2011

Foto dcery a s portrétem, který namalovala kamarádka Kačka a obráceně. Takový malý sobotní workshop.

Foto dne 2011

Ve Slavonicích na dovolené, kde se zastavil čas a všude jste obklopeni minulostí a krásnou renezancí na vás dýchne i minulost, kterou si jako dítě vybavujete.

Kde to pořád berou a kolik toho ještě asi v hospodě na náměstí Apetito mají?